Na cestách s Ch. Bukowskim

Naleju vám čistého vína, když letím za dcerou do Ameriky, tak si ke čtení do letadla beru

něco amerického a budiž mi odpuštěno, že tenhle autor tak úplně čistý Američan nebyl.

Matka byla Němka, co v ní nalezl zalíbení voják Americké armády, jjj, vy šikovní jste zajisté poznali,

že jsem si  do letadla vzala  knížku Charlese Bukowskeho. Ne však verše, které byly jeho silnější stránkou, ale pár povídek

Nemazal se s tím, nehledal  výrazivo, co by nepohoršovalo a kašlal na ty, co při četbě obraceli oči v sloup,

měl svůj pohled na život a vlastně popisoval  jak šel ten jeho.

Byl to prostě drsan a slabší povahy někdy omdlévaly. 

Ne ale já, která za dobu ,kdy se s různou  literární tvorbou  setkávám něco roků,

já v letadle neomdlela, snad jen při turbulencích to se mnou trošku zacvičilo, ale ustála jsem to,

Bukowski  dokázal překonat  i hrůzu z případných následků turbulencí..

Po návratu domů jsem sáhla po knize jeho básní, to je teda taky mazec,

ale fakt to umí a já si dovolím jednu opsat, schválně ,  co na ni řeknete :-)

 jedna z nejrajcovnějších

nosila platinovou paruku

a obličel měla namalovaný a napudrovaný

a používala rtěnku, kterou

si udělala obrovskou pusu

a krk měla vrásčitý

ale zadek měla pořád jako mladá holka

a nohy byly prima.

měla modré kalhotky a já jí je stáhnul

vyhrnul jsem jí šaty a za blikotání televize

jsem si ji vzal vestoje

jak jsme se tak namáhali po pokoji

(šoustáním ze záhrobím, pomyslel jsem si,

křísím mrtvolu, to je fakt síla,

něco jako

jíst studené olivy ve 3 ráno

s polovinou města v plamenech),

udělal jsem se.

klidně si,  hoši šukejte ty svý panny

a mně dejte rajcovní babu na vysokých podpatcích,

s prdelí, co zapomněla zestárnout.

jasně, pak se vytratíte

nebo se pořádně ožerete

což je

totéž

hodiny jsme pili víno a koukali na televizi

a když jsme šli do postele

abychom se z toho vyspali,

nechala si v puse zuby

po celou noc

Charles Bukowski