Život je třeba brát jako dar a užívat si každou vteřinu s vědomím, že nikdy není pozdě.....
Miluje mě
10. leden 2017 | 14.04 |
opravdu, miluje mě takovou jaká jsem, bez barvy na vlasy, rtěnky,očních stínů a linek, bez nabarvených řas, mejkapu a všeho, co jiný by vyžadoval.
Ne, ani mu nevadí, že už nenosím velikost č. 40, ale posunula jsem se kousek výš, ne, nevadí mu vůbec nic.
Je šťastný, že jsem, že se ke mně může přitulit, že může sedět vedle mně a dívat se na mně svýma nádhernýma hnědýma očima.
Narodil se v Kentucky do špatné rodiny, nikoho nezajímal,nestarali se o něho a nebýt zvířecí policie, která v tom státě funguje, která ho na pokraji sil odvezla do nemocnice, už by nežil.
Dostal se z toho prý zázrakem, jenže je to v tom státě tak, že když si ho po uzdravení do dvou týdnů nikdo neosvojí, nechají ho se stejně "postiženými" zplynovat, protože není kdo by ty chudáky opuštěné živil.
Happa, tak se jmenuje, měl štěstí, že dcera sponzoruje tahle zařízení a on byl tak zubožený, že se rozhodla ho adoptovat.
A tak Happa putoval letecky z Kentucky do Boston a pak autem do Beverly.
Když jsem poprvé přiletěla, měla jsem respekt, přece jen Pitbullterier trochu respektu vzbuzuje, ne ale ten náš.
Je nadmíru přátelský, nezákeřný, milující celou rodinu a nejvíc babi,která o svoji psí kamarádku přišla, novou si nepořídila, tak si to tu spolu užíváme.
A znovu se utvrzuji v názoru,že to, co dokáží lidé, ublížit, být zákeřní, falešní, zlí,to psi, aspoň ti, se kterými jsem měla tu čest, ti to prostě neumí .Oni vycítí přátelství a oplácí oddaností, to nám lidem je velmi často cizí.
Máme se od nich co učit .
Dávají nám tolik a tak málo za to chtějí.